Slapy

Nejvěrnější ctitelkou  staré Vltavy, kterou zdejší lidé přiléhavě nazývali  VLTAVĚNKA byla Helena Fedievová, rodačka z Prahy, narozená v roce 1906. Před léty přijela náhodou na pozvání svých známých do jejich chaty na Ždáň. Při dlouhých procházkách byla okouzlena volností života při řece i klidnou a malebnou krajinou kolem ní.

Dnes, 10.5.2008, v dopoledních hodinách se uskutečnila dlouho očekávaná a zcela nevšední akce umístění zmenšené napodobeniny tzv. Ferdinandova sloupu na skalisko Sedlo v bývalých Svatojanských proudech. Odkaz na fotogalerii je na konci článku.

Když jsem se doslechl, že ve Svatojanských proudech nedaleko Slap n. /Vlt. bude na skále Sedlo u Vltavy opět vztyčen tzv. Ferdinandův sloup, nechtěl jsem věřit vlastním uším. Sloup postavený zde již roku 1643 byl přeci při výstavbě přehrady ze skaliska sejmut a dnes stojí na podobné skále pod přehradou? Původní skalisko je přece zatopeno v hloubce asi 50 m pod hladinou jezera? Jak by tedy mohl být právě zde sloup znovu umístěn? Na první pohled nesmysl, opak je však pravdou!

Již od počátku minulého století se mluvilo o nutnosti postavit u Slap přehradu. Celá léta se diskutovalo o výšce a počtu stupňů, které měly být vystavěny.
V roce 1925 se objevil projekt, který byl schválen vládou. Jednalo se o čtyři stupně, kde na říčním kilometru 151 mezi Rabyní a Skalicí měla být vybudována přehrada vysoká 41 metrů s plavebním zařízením pro lodě do hmotnosti 600 tun a délkou jezera 30 kilometrů, sahajícím až k Zvíroticům.

Příprava skutečné stavby Slapské přehrady začala již za II. Světové války. Volba přehradního místa a typ elektrárny byly stěžejními úkoly první fáze projektu díla. Na základě obsáhlých diskusí bylo rozhodnuto vybudovat vodní dílo Slapy ve Svatojánských proudech . Úzké údolí, ve kterém je přehrada situována si vynutilo netradiční a v té době v Evropě ojedinělé řešení vodního díla s elektrárnou umístěnou přímo v tělese hráze pod přelivy.