V polovině 17. století byly Slapy a okolí zdevastovány válkami. Prostý lid velmi trpěl, nebylo rozdílu mezi domácím a cizáckým vojskem, ve vsi zůstali 4 chalupníci.  Za pár let, když se situace uklidnila, se panství rozrostlo natolik, že byla založena škola. První zmínka o ní je z roku 1669. V roce 1680 se slapské panství rozrostlo o Korkyni.

Nejstarší nepochybná zmínka  o Slapech je z 10. srpna roku 1292. Český král Václav II. založil jeden z největších a nejbohatších klášterů - klášter Zbraslavský. V zakládací listině Václav II. vypočítával řadu vesnic, které se stávaly klášterním majetkem. Mezi jinými jsou to Slapy a Přestavlky. Obec tedy nutně musela existovat již před tímto datem.

V mladší době kamenné osídlili první zemědělci úrodnou pražskou kotlinu. Odtud postupně lovci a sběrači plodin pronikali proti toku Vltavy na jih. Důkazem jejich činnosti v našem kraji byly zlomky hliněných nádob a kamenných nástrojů , které nalezeny v Davli.
V pozdní době kamenné se začínají stavět malá sídliště nad vodními toky. Více se uplatňuje chov dobytka a zemědělství. Nejznámějším v  našem okolí je keltské u Hrazan. Stále jde ale o velmi řídké osídlení.

Prvním předsedou MNV po 2. světové válce byl řídící učitel Karel Suchý, který již za války vedl ilegální národní výbor Slap. Karel Suchý se záhy funkce vzdal, neboť škola, nedostatek učitelů a jeho vleklá srdeční choroba mu znemožňovala zastávat obě funkce. Jeho nástupcem se stal Josef Hájek, který zastával před tím několik let funkci starosty. Pozdějšími předsedy byli František Blažek, Josef Jůna, Antonín Šín, Josef Kročák, Vítězslav Kremina, Bohuslav Pospíšil a Antonín Dvořák.