Slapy

Údolí Vltavy mezi  Štěchovicemi a Slapy patří k nejkrásnějším přírodním výtvorům. Řeka si zde vytvořila hluboký kaňon mezi tvrdými vulkanickými horninami  jílovského pásma. Vzniklo hluboké kaňonovité údolí ozdobené příkrými skalisky, v němž si řeka přes peřeje razila cestu k Praze.

 Podle pověstí byl prvním, kdo se pokusil přehradit Vltavu ve Svatojánských proudech sám ďábel. Snažil se údajně zatopit domky lidí žijících v blízkosti řeky. Svou práci však nestačil dokončit do ranního zakokrhání kohouta a tak  po jeho nezdařeném pokusu zůstaly v řece jen roztroušeny balvany, které vytvořily nejobávanější místo staré Vltavy – zrádné Svatojánské proudy.

Vltava byla hlavní dopravní cestou v době, kdy nebyly kolem řeky žádné komunikace. Sloužila především k obchodnímu spojení s hlavním městem, po řece se přepravovalo hlavně pivo, dřevo a sůl. Již Karel IV. podporoval plán splavnění dolního toku Vltavy. Císař Ferdinand I. věnoval v roce 1547 velkou finanční částku na stavbu navigační cesty z Českých Budějovic do Prahy.

 Vodní dílo Štěchovice I bylo postaveno v letech 1938-44. Přehrada je betonová s žulovým obkladem vysoká 22,5 m, 120 metrů dlouhá s pětí přelivnými poli. Nádrž vodního díla o délce 9,4km  končí pod elektrárnou Slapy. Slouží k vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Spolu s nádrží ve Vraném vyrovnává odtok z vltavské kaskády. Plavební komora při pravém břehu umožňuje plavidlům překonat spád až 20, m.

Jen málokdo ví, co vlastně znamená slovo "slap". Pamětníci starých vorařských časů jej vysvětlovali různě a dnešní slovníky a encyklopedie uvádějí pouze:
slap - plesknout ,
slap - obvykle bývá spojen s říční peřejí,
slapy může označovat slapové síly - periodické deformace Země či jiného velkého kosmického tělesa.
A jelikož naše Slapy patří k Vltavě, přikláníme se k vysvětlení, že je to peřej, která se žene přes nějaký velký kámen v řece a těch prý bývalo ve Svatojánských proudech plno. Výraz "slap" používali voraři pro ten kámen a vodě, co se přes něj valila říkali "slapnice". Poslední takový je prý občas vidět i dole pod přehradou, kousek od vjezdu do elektrárny.