Slapy

 Podle pověstí byl prvním, kdo se pokusil přehradit Vltavu ve Svatojánských proudech sám ďábel. Snažil se údajně zatopit domky lidí žijících v blízkosti řeky. Svou práci však nestačil dokončit do ranního zakokrhání kohouta a tak  po jeho nezdařeném pokusu zůstaly v řece jen roztroušeny balvany, které vytvořily nejobávanější místo staré Vltavy – zrádné Svatojánské proudy.

Dílčí pokusy na splavnění nejvodnatější české řeky se datují již od středověku. Myšlenkou propojení Vltavy s Dunajem a pozvednutí tím Prahy na centrum Evropského obchodu se zabýval již Karel IV. Veškeré úsilí o hospodářské využití Vltavy v té době bylo zaměřeno na voroplavbu a plavbu. Po řece se dopravovala zejména sůl, kámen a dřevo.

První ucelený projekt na splavnění řeky v úseku mezi Českými Budějovicemi a Mělníkem se váže již ke konci 19. století. Navrženo bylo 33 nízkých stupňů – jezů o výšce 2 – 4 m s plavebními komorami pro lodi nosnosti 600 – 700 tun. Teprve studie z roku 1911 přihlížela také k využití vodní energie. Bohužel zcela nedostatečným způsobem.V následujících letech vznikaly další studie, které k energetickému využití přihlížely více či méně. Zásadní obrat ve vývoji nastal po první světové válce, kdy se tyto dva hlavní vodohospodářské zájmy střetly již zcela nekompromisně. Několik navrhovaných řešení vyvolalo vleklé spory o neúčelnější řešení podle měřítek té doby. Po velkých a vleklých bojích  se teprve v roce 1931 začalo se stavbou prvního většího středovltavského vodního díla – bylo jím zdymadlo u Vraného nad Vltavou. Zajímavostí je, že se v podstatě stavěl vyrovnávací stupeň a přitom ještě nebylo rozhodnuto jak vysoká přehrada a s jakým objemem bude vybudována u Štěchovic. I následná stavba Štěchovické přehrady byla započata s poměrně značnou časovou prodlevou v roce 1938 (dokončena byla až v roce 1945). Byla to jedna z mála staveb,kterou tehdy němečtí okupanti nezastavili, protože očekávali od urychleného dokončení stavby hospodářské posílení zázemí.  Ke zcela zásadnímu zlomu došlo na konci druhé světové války, kdy odborníci došli k závěru, že je nutno budovat co největší vodní díla, která by akumulovala velké zásoby vody pro jejich další vodohospodářské využití zlepšení vodohospodářských poměrů na Vltavě i dolním Labi. Z tehdejších diskusí vyplynulo dnešní řešení největších vodních staveb na Vltavě, jako jsou přehrady Slapy, Orlík a Lipno.

Zdroje: Vodní hospodářství č. 6/2005, www.plv.cz, www.cez.cz, www.estav.cz, Šakalův blog