Slapy

Vltava byla hlavní dopravní cestou v době, kdy nebyly kolem řeky žádné komunikace. Sloužila především k obchodnímu spojení s hlavním městem, po řece se přepravovalo hlavně pivo, dřevo a sůl. Již Karel IV. podporoval plán splavnění dolního toku Vltavy. Císař Ferdinand I. věnoval v roce 1547 velkou finanční částku na stavbu navigační cesty z Českých Budějovic do Prahy.

 Největším problémem byly především Svatojánské proudy. V první polovině 17. století se to podařilo strahovskému opatu Kryšpínovi Fukovi, který měl na zřeteli hlavně ekonomické zájmy kláštera. Opat jako první zmapoval úsek Svatojánských proudů a na podzim roku 1640 nechal rozstřílet mohutnou skálu na začátku svatojánských proudů. Práce pokračovaly až do roku 1643. Na paměť tohoto díla byl u horní peřeje Svatojánských proudů postaven pamětní sloup s latinským nápisem o splavnění Vltavy.

Sloup byl při stavbě přemístěn, společně se sochou svatého Jana Nepomuckého, pod Slapskou přehradu.

Práce na splavnění pak pokračovaly, upravovalo se koryto snižovaly jezy a propustě. Zvlášť důležitý byl rok 1727, kdy Ing. David Sochor postavil plavební komoru u Županovic. Byla to první stavba tohoto druhu ve Střední Evropě.