V mladší době kamenné osídlili první zemědělci úrodnou pražskou kotlinu. Odtud postupně lovci a sběrači plodin pronikali proti toku Vltavy na jih. Důkazem jejich činnosti v našem kraji byly zlomky hliněných nádob a kamenných nástrojů , které nalezeny v Davli.
V pozdní době kamenné se začínají stavět malá sídliště nad vodními toky. Více se uplatňuje chov dobytka a zemědělství. Nejznámějším v  našem okolí je keltské u Hrazan. Stále jde ale o velmi řídké osídlení.

Po době železné, kdy osídlení mírně ustoupilo, dochází k pronikání další kolonizační vlny ve 2. století před naším letopočtem. Osady vznikají na již dříve osídlených místech, nebo v jejich těsné blízkosti. Keltové postupně zakládají celý řetěz osad nedaleko Vltavy, spojující keltská oppida na Závisti a Hrazanech.
Po pádu keltské moci dochází k opuštění krajiny a to až do 3. století našeho letopočtu, kdy sem pronikají z pražské oblasti Germáni. Doklady o nich jsou však  až ze Sedlčanska. Kolem 9. století přicházejí první Slované z Polabí. Jen v oblasti dolní Sázavy jsou nálezy starší, které jsou datovány již do 8. století.
Při terénním průzkumu na katastrálním území Slap se podařilo objevit menší pravěké sídliště. Hluboká orba však poškodila nálezy natolik, že se našly pouze zbytky hliněných nádob. Keramika napovídá, že osada byla založena v 6. století před naším letopočtem a obnovena Kelty ve 2. století před naším letopočtem. Další nálezy pocházejí ze 3. století, v roce 1903 byl totiž nalezen na východ od vesnice žárový hrob Germánů, jehož zbytky jsou uloženy v Národním muzeu.
V okolí silnice Slapy - Buš byly nalezeny zlomky hliněných nádob s výraznými kalichovitými okraji. Zpracování i vzhled svědčí o tom, že byly vyrobeny v pražské oblasti. Nálezy dokládají osídlení centra dnešní vesnice již v průběhu 12. století.