Znám křišťálovou studánku…..Tato úvodní slova ze Sládkovy básně se snad ve škole učil každý.
Ve Slapech a v nejbližším okolí bývalo též několik studánek. Pár se jich zachovalo až do dneška, ale téměř všechny jsou ve velmi špatném stavu.
Zasedání zastupitelstva (17.7.2025) | |
09.07.2025 | Zasedání zastupitelstva obce Slapy |
Rozpočtové opatření č.3.2025 | |
09.07.2025 | 2025 |
Závěrečný účet 2024 | |
09.07.2025 | 2024 |
Vyjádření o přijatých opatřeních k řešení dopravní situace | |
02.07.2025 | Obecní úřad Slapy |
Závěrečný účet za rok 2024 (Stř.pov.) | |
02.07.2025 | 2024 |
Znám křišťálovou studánku…..Tato úvodní slova ze Sládkovy básně se snad ve škole učil každý.
Ve Slapech a v nejbližším okolí bývalo též několik studánek. Pár se jich zachovalo až do dneška, ale téměř všechny jsou ve velmi špatném stavu.
Církevní topografie vesnic Slapy, Štěchovice, Třebenice a Vysoký Újezd ve 2. polovině 14. a na poč 15. stol.
Tyto čtyři vesnice leží asi ve vzdálenosti do 45 km jižně od Prahy. Za Štěchovicemi následují ve vzdálenosti asi 6 km Slapy, ze Slap je to asi 3 km do Třebenic a z nich je to asi 4 km do Vysokého Újezdu.
Roku 1344 vzniklo pražské arcibiskupství, které se tehdy skládalo z 10 arcijáhenství. Jedno z nich bylo arcijáhenství pražské, které se dále dělilo na 10 děkanátů. Sledované vesnice náležely do děkanátů benešovského a ořechovského.
Tento článek sleduje církevní držbu v uvedených místech a její vývoj ve druhé polovině 14. století až do roku 1420
Mnozí o nich víme, ale pro vzrostlé stromy v letních měsících zcela sloup zakrývající, si jich již málokdy všimneme. Osudy této historické stavby na okraji obce Buše dlouhá léta obestíralo tajemství. Až při studiu historické kroniky obce Buš a fotokroniky obce Slapy jsem narazil na pár zajímavých momentů přibližujících osudy těchto božích muk. Není toho moc, ale rozhodně je to zajímavé.
Doplnění článku Železnice do Slap? o historickou mapu trasy, i se zakresleným nádražím u Přestavlk.
Nejvýznamnější stavební památkou Slap je bezpochyby kostel svatého Petra a Pavla. Kostel byl postaven za zbraslavského opata Wolfganga Šváchy, který zastával svůj úřad v letech 1684 - 1716. Jeho autorem je Jan Santini, velká postava naší architektury té doby.
Kostel stojí na vyvýšené plošině nad obcí a tvoří její dominantu. Osmiboká loď je zaklenuta poměrně velkou cihlovou kopulí s mohutnou lucernou. Pravidelný osmiúhelník tvoří též nevysoká věž na západní straně s neobvyklou mansardovou střechou. Na opačné straně se k lodi přimyká obdélný, trojboce uzavřený presbytář. Ve zvonici se v současné době nacházejí tři zvony. Nejmenší je umíráček, větší se jmény apoštolů a největší, který ulil mistr Bartoloměj roku 1525.