Slapy

Kde prý máme ve Slapech nějaké ústřední hodiny. Že jsou prý na každém náměstí a tak. Ovšem že máme, dokonce takové, že je nemají hned tak někde. Že netušíte? No přece na slapském kostele. Sluneční hodiny. Jsou tím nejpřesnějším hodinovým strojem, nikdy se nezpozdí ani nepředchází!! Takže pro informaci uvádíme fakta:

 Na slapském hřbitově je prostý hrob označený Ing. Rolf Formis. Je to jedna z miliónů obětí nacismu. Byl zavražděn 23.1.1935 v Hotelu Záhoří.

Pro svůj protihitlerovský postoj byl v roce 1933 internován v koncentračním táboře. Odtamtud se mu po několika měsících podařilo uprchnout. Na cestě do Turecka byl zatčen a vrácen do Československa. Žil v Praze, kde se v létě seznámil s dr. Ottou Strasserem. Toto seznámení bylo pro Ing. Formise osudové. Dr. Strasser založil nacionalistickou stranu Černá fronta, kterou Hitler krutě pronásledoval, pokud si její členové chtěli zachránit život, museli uprchnou z Německa. Část členů se dostala do Prahy, kde vydávali časopis Německá revoluce. Ing. Formis se jeden čas živil jeho roznášením, kde se spolu seznámili.

Střed kralovství českého, právě takto je údajně již odedávnazváno toto tajemné místo vyznačené v krajině třemi kamennými kříži.Tato lokalita je opředena mnohými tajemstvími a dodnes se vlastně neví, proč je právě toto místo takto označeno, od kdy tady kříže stojí a kdo je zde nechal postavit.Jisté je , že o geografický střed Českého království se s největší pravděpodobností nejednalo.

„Železnice ve Slapech……? Nic takového tady není a nikdy nebylo.“ To by byla nejspíše odpověď většiny obyvatel obce i jejich návštěvníků na otázku, zdali se dá do Slap dojet vlakem. Dnes víme, že nic takového možné není, ale nechybělo málo a na Slapskou přehradu jsme mohli z Prahy klidně jezdit vlakem a to po trati s profilem přímo horským.
Jak bylo již dříve řečeno  již od poloviny 20. let 20. století se poměrně vážně uvažovalo o výstavbě několika přehrad na Vltavě. Bylo předloženo několik rozdílných projektů, z nichž nejreálněji se jevila výstavba dvou tzv. „Štěchovických přehrad“ ve Svatojánských proudech. Mělo se jednat o 20,1 m vysokou přehradu nad Štěchovicemi a 51,4 m vysokou přehradu u Slap n./Vlt. Právě v souvislosti s výstavbou těchto dvou vodních děl byl současně řešen problém možnosti dopravy stavebního materiálu na obě staveniště. Již v únoru 1928 se na pražském ředitelství pro stavbu vodních cest sešli projektanti, aby řešili tuto ožehavou otázku. Vzhledem ke skutečnosti, že v té době byl středovltavský kraj, ač pouze 30 km od hlavního města, poměrně odříznutý od civilizace a tudíž stav místních komunikací byl pro dopravu skutečně velkého objemu materiálu nevhodný, padla myšlenka na výstavbu železniční vlečky.