Na katastrálních pozemcích, kde se dnes nachází zámek s přilehlým dvorem a zahradou, je již od 13. století doložen statek, který přináležel zbraslavským cisterciákům. Po husitských válkách přešly Slapy v roce 1436 do zástavy hrabat Kolovratů. Klášterní dvůr byl však ještě koncem století vykoupen a Slapy pak nadále zůstaly majetkem cisterciáků až do doby jeho zrušení v roce 1785. Hospodářský dvůr v roce 1595 vyhořel. Záhy byl však znovu obnoven.
Území Česka a Slovenska má jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. První česká turistická značená cesta byla červená ze Štěchovic ke Svatojánským proudům a vyznačil ji 11. května 1889 Klub českých turistů hned následující rok po svém založení.
V současné době je označeno více než čtyřicet tisíc kilometrů turistických a lyžařských tras, o které se stará od svého založení Klub českých turisů a jeho 1300 značkařů.
V přiloženém Pdfku je článek z Časopisu turistů z roku 1890 s poutavou reportáží o první turistické značené cestě ze Štěchovic k Svatojánským proudům.
Článek casopis_turistu_1890.pdf
.jpg)
Kuratorium - díl pořadu Hledání ztraceného času, kde jsou záběry ze Slapského zámku z období protektorátu.
Odkaz na stránky ČT ivysílání vysíláno na čt1 v listopadu 2008
Kousek proti proudu od Svatojánských proudů bylo nádherné místo a cesta, která spojovala Slapy s pravým břehem Vltavy. Od ní vyplouvaly prámy s návštěvníky tohoto kraje, které projížděly divokými peřejemi do Štěchovic
Znám křišťálovou studánku…..
Tato úvodní slova ze Sládkovy básně se snad ve škole učil každý.
Ve Slapech a v nejbližším okolí bývalo též několik studánek. Pár se jich zachovalo až do dneška, ale téměř všechny jsou ve velmi špatném stavu.
Církevní topografie vesnic Slapy, Štěchovice, Třebenice a Vysoký Újezd ve 2. polovině 14. a na poč 15. stol.
Tyto čtyři vesnice leží asi ve vzdálenosti do 45 km jižně od Prahy. Za Štěchovicemi následují ve vzdálenosti asi 6 km Slapy, ze Slap je to asi 3 km do Třebenic a z nich je to asi 4 km do Vysokého Újezdu.
Roku 1344 vzniklo pražské arcibiskupství, které se tehdy skládalo z 10 arcijáhenství. Jedno z nich bylo arcijáhenství pražské, které se dále dělilo na 10 děkanátů. Sledované vesnice náležely do děkanátů benešovského a ořechovského.
Tento článek sleduje církevní držbu v uvedených místech a její vývoj ve druhé polovině 14. století až do roku 1420
