Na slapském hřbitově je prostý hrob označený Ing. Rolf Formis. Je to jedna z miliónů obětí nacismu. Byl zavražděn 23.1.1935 v Hotelu Záhoří.
Pro svůj protihitlerovský postoj byl v roce 1933 internován v koncentračním táboře. Odtamtud se mu po několika měsících podařilo uprchnout. Na cestě do Turecka byl zatčen a vrácen do Československa. Žil v Praze, kde se v létě seznámil s dr. Ottou Strasserem. Toto seznámení bylo pro Ing. Formise osudové. Dr. Strasser založil nacionalistickou stranu Černá fronta, kterou Hitler krutě pronásledoval, pokud si její členové chtěli zachránit život, museli uprchnou z Německa. Část členů se dostala do Prahy, kde vydávali časopis Německá revoluce. Ing. Formis se jeden čas živil jeho roznášením, kde se spolu seznámili.
Dr. Strasser mu navrhl moderně rozšiřovat myšlenky Německé revoluce – vysílačkou, kterou se rozhodli umístit na tajné místo. Nejlépe se k tomu hodilo hluboké údolí Vltavy u Svatojánských proudů v Hotelu Záhoří.
Ing. Formis vysílačku sestavil a po dvou zkušebních vysíláních začala 2. prosince 1934 pracovat naplno. Obsahem vysílání byly necenzurované zprávy, Strasserovy projevy nahrané na gramofonových deskách a též hudba a komentáře k situaci v hitlerovském Německu. Formis pracoval zřejmě na vlnových délkách od 13 do 52 metrů a používal nevelkého výkonu do 100W. Hluboké členité údolí a zvolená frekvence pochopitelně znemožňovala příjem přímou vlnou. Signál se dostával do Německa odrazem od horních vrstev atmosféry, což při tehdejším stavu radiotechniky znesnadňovalo, ba téměř vylučovalo zaměření vysílače. Ing. Formis vysílal zprávy, komentáře. To pochopitelně nemohlo nechat nacistické vedení v klidu. S nacistickými pohlaváry lomcoval bezmocný vztek. Bylo rozhodnuto Ing. Formise unést a ilegální stanici umlčet.
Skupina byla s největší pravděpodobností vyzrazena některým spolupracovníkem dr. Strassera. Díky této informaci němečtí radiotechničtí odborníci zjistili že vysílačka nepracuje v Německu, ale v Čechách asi 50 kilometrů jižně od Prahy. 10. ledna 1935 protestovalo německé velvyslanectví a požadovalo okamžité zastavení její činnosti, Československé úřady však nespěchaly.
Zato v Berlíně spěchali. Na začátku ledna 1935 odjel agent Naujock do středních Čech lyžovat a vzal sebou svou přítelkyni Edith Käsbachovou, která ho znala pouze pod krycím jménem Hans Müller. Odjeli spolu směrem na Prahu a pak přespali v hotelu U parolodě ve Štěchovicích. Druhý den se vydali lyžovat k hotelu Záhoří, kde přenocovali. Prozkoumali situaci a spokojeně druhý den odjeli se slovy - ještě se vrátíme, což bohužel dodrželi.
Vrátili se do Berlína, kde po poradě s komisařem Huberem usoudili, že budou potřebovat pomocníka. Volba padla na osvědčeného zabijáka Wernera Götsche.
Götsch s krycím jménem Gerhard Schubert se spojil se svými společníky v Praze a potom odjeli do Štěchovic, kde přespali a nakoupili výbavu a navečer ve středu 23.1.1935 odjeli do hotelu Záhoří. Götsch čekal před hotelem na domluvené znamení. Když všichni odešli, spát vrahové vyrazili. Vnikli do Formisova pokoje, ten se však bránil, dokonce jednoho útočníka postřelil. V nastalé bitce útočníci Formise zastřelili a pokoj zapálili. Poté unikli oknem a autem se vydali na útěk do Německa, který před akcí pečlivě plánovali. Číšník, z obavy o svůj život, přivolal pomoc až ráno. To už měli pachatelé velký náskok a tak se jim podařilo uniknout trestu za vraždu Hitlerova odpůrce.
Hotel Záhoří stával asi 1 kilometr proti proudu od přehrady na levém břehu, nyní je asi 50 metrů pod hladinou.
Číst dále...