Největším problémem byly především Svatojánské proudy. V první polovině 17. století se to podařilo strahovskému opatu Kryšpínovi Fukovi, který měl na zřeteli hlavně ekonomické zájmy kláštera. Opat jako první zmapoval úsek Svatojánských proudů a na podzim roku 1640 nechal 
rozstřílet mohutnou skálu na začátku svatojánských proudů. Práce pokračovaly až do roku 1643. Na paměť tohoto díla byl u horní peřeje Svatojánských proudů postaven pamětní sloup s latinským nápisem o splavnění Vltavy.
Sloup byl při stavbě přemístěn, společně se sochou svatého Jana Nepomuckého, pod Slapskou přehradu.
Práce na splavnění pak pokračovaly, upravovalo se koryto snižovaly jezy a propustě. Zvlášť důležitý byl rok 1727, kdy Ing. David Sochor postavil plavební komoru u Županovic. Byla to první stavba tohoto druhu ve Střední Evropě.
Číst dále...